Oblast:

• kyčelního kloubu: TEP, koxartróza, fraktura proximálního femuru, subluxace/luxace, úponové bolesti, aj.
• kolenního kloubu: TEP, gonartróza, ASK, artroplastiky, menisektomie, fraktury, distorze, subluxace/luxace, úponové bolesti, aj.
• hlezenního kloubu: fraktury, distorze, distenze, periferní parézy, úponové bolesti, aj.

Vstupní fyzioterapeutické vyšetření se stanovením cílů

Kritéria vyšetření

• Vstupní vyšetření pacienta je zahájeno v prvním sezení.
• Je vedena dokumentace o průběhu a změnách terapie.
• Vyšetření obsahují parametry, které umožňují předpovídat výsledek léčby či monitorovat měnící se stav pacienta.
• Jednotlivé body vyšetření volíme dle aktuálního stavu pacienta a průběhu fyzioterapie.
• Fyzioterapeut komunikuje s ostatními členy multidisciplinárního týmu k získání a předání potřebných informací.
• Fyzioterapeut při vyšetření, stejně jako při vlastní terapii respektuje limitace a kontraindikace dané stavem pacienta, případně stanovené lékařem.

Anamnéza

• Nynější onemocnění (NO) – zahrnuje první příznak onemocnění včetně okolností jeho vzniku, genezi symptomů a specifikaci bolesti (charakter, intenzita, lokalizace, iradiace, rychlost vzniku, vztah k pohybu či poloze a další subjektivní příznaky).
• Osobní anamnéza (OA) – zahrnuje veškeré informace o úrazech, onemocněních a operacích pacienta. Např.: úrazy páteře, závažná orgánová onemocnění, endokrinologická onemocnění štítné žlázy a příštítných tělísek, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění (IM, ICHS), onemocnění dutiny břišní s možnými projevy viscerovertebrálního dráždění, onemocnění hepatobiliární, renální, nádorová onemocnění, operace – včetně charakteru úrazu, typech fraktur, hojení jizev, délky imobilizace a dále také informace o komplikacích při porodu a o psychomotorickém vývoji.
• Rodinná anamnéza (RA) – zahrnuje veškerá onemocnění vyskytující se v rodině – dědičné, degenerativní, nádorové, přenosné, psychické, metabolické, revmatické onemocnění.
• Farmakologická anamnéza (FA) – zahrnuje veškeré chronicky užívané léky, zejména analgetika, nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, anxiolytika a antidepresiva.
• Alergická anamnéza (AA) – zahrnuje veškeré alergie, včetně specifikace projevů u astma bronchiale a kožních alergií.
• Epidemiologická anamnéza (EA) – zahrnuje informace zejména s ohledem na poštípání hmyzem a možné projevy lymské boreliózy.
• Gynekologická anamnéza (GA) – zahrnuje informace o menarché, průběhu menstruace, menopauze, antikoncepci, hormonálně substituční terapii, těhotenství,
  porodech, aj.
• Sociální a pracovní anamnéza (SPA) – zahrnuje důležité informace o současném i předchozím povolání pacienta – pracovní charakteristika (především ergonomické
  podmínky), trvání práce, směnný provoz, polohy a stereotypní pohyby, dále zahrnuje informace o sociálních poměrech pacienta – rodinné vztahy, kde a s kým bydlí
  (rodinný dům, byt, výtah, bezbariérový přístup, aj.).
• Sportovní anamnéza (SA) – zahrnuje informace týkající se sportu, který pacient aktivně vykonává – začátek, frekvence, úroveň, regenerace a prevence, zátěžové testy, doplňkové sporty, aj.
• Předchozí léčba (PL) – zahrnuje údaje týkající se předchozího léčení, především léčebné rehabilitace.

Kineziologický rozbor

Hodnotí postiženou oblast a dopad daného stavu na posturu jedince.

Antropometrie

• Hodnotí délky a obvody DKK (stranová asymetrie).
  Vyšetření hybnosti
• Hodnotí omezení hybnosti funkčních segmentů a měřených kloubů (dle výběru
  terapeuta) – hybnost pasivní, aktivní a proti odporu.

Goniometrie

Hodnotí hybnost měřených kloubů (dle výběru terapeuta).

Vyšetření MT (včetně jizev) + JP

Hodnotí měkké tkáně v postižené oblasti, ale i ve vzdálenějších místech dle zřetězení funkčních poruch pohybového systému.

Orientační neurologické vyšetření

Hodnotí přítomnost neurologických komplikací.

DNS testy (dle zvážení, u 21221 vždy)

• hodnotí sagitální stabilizaci trupu (SST),
• diferenciaci pohybu končetin (opora, centrální nastavení kloubu, svalový tah),
  případně korové funkce.

Analýza výsledků vyšetření a stanovení cílů terapie

Na základě vyšetření je stanoven fyzioterapeutický plán, který je zaměřen na optimalizaci stereotypu chůze, napětí a reaktibility svalů DKK i trupu, návrat původního
rozsahu pohybu a svalové síly, zlepšení koordinace, posturální jistoty v náročných situacích a výkonnosti. Hlavním cílem terapie je návrat k původnímu zatížení (sportovnímu,
pracovnímu).

Terapie dle stadia a závažnosti onemocnění

Rozdělení do jednotlivých fází je jen orientační. Přístup je závislý na individuálním stavu pacienta a převládajících symptomech.

1. Akutní fáze (0. – 3. týden)
   V tomto stadiu převládá bolest, otok, omezení pohybu (antalgické držení, fixace), změny prokrvení a trofiky.
   V této fázi je důležité respektovat procesy hojení v postižené oblasti (NEdráždit, podporovat hojení) a předcházet komplikacím spojených s imobilizací.
   – Fyzikální terapie – dle převládajících symptomů do jejich vymizení, anebo změny.
   – MT a JP – kontrola otoku, pozorování funkčních změn měkkých tkání včetně jizev postižené oblasti a jiné oblasti dle zřetězení funkčních poruch pohybového systému (FPPS) nebo zlepšení aferentních vstupů z klíčových oblastí.
   – Rozsah pohybu – udržení fyziologického rozsahu nepostižených oblastí a zlepšovaní rozsahu postižených oblastí (respektovat ochranou funkci fixace!).
   – Edukace – režimová opatření (zmírnění až odstranění dráždění), správné používání pomůcek.
   – DNS – dle testů se zaměřením na:
   – SST (3. – 4. měsíc na Z/B) – zlepšení aferentace z klíčových oblastí nastavením segmentů do centrovaného postavení (Thp, hrudník, ramenní pletence, DKK – dle testování).
   – Případné zlepšení korových funkcí.
2. Subakutní fáze (3. – 6. týden nebo do odložení fixace)
   V tomto stadiu pokračujeme v terapii z předchozí fáze (FT, MT a JP) samozřejmě dle stavu pacienta. Vymizení, případné změny těchto příznaků zaznamenáme v kontrolním vyšetření
   a ukončíme nebo změníme tuto terapii.
   – Rozsah pohybu – asistované zvětšování pohybu dle tolerance a aktuálního stavu v postižené oblasti.
   – Svalová síla – posílení stabilizátorů kloubů progresivně dle silově koordinační metodiky.
   – Koordinace – stabilizace DKK, stereotyp chůze.
   – DNS – pokračování v terapii + zaměření na diferenciaci pohybu (zapojení DK do opory/fázické funkce).
   – LTV na přístrojích – rotoped (odpor 1W/kg, 85ot./min.), senzomotorický trénink na posturomedu.
   – Edukace – ošetření jizev, autoterapie MT (PIR, AGR) a kinezioterapie.
3. Fáze intenzivní fyzioterapie (6. – 8. týden)
   Podle vyšetření pokračujeme v terapii z předchozí fáze FT, MT a JP, kinezioterapie (kontrolní vyšetření při dosažení plného rozsahu pohybu či svalové síly).
   – DNS – pokračování v terapii s postupným zatěžováním v posturálně náročnějších situacích (sed, klek, labilní plochy, odpory, aj.) se zaměřením na insuficience dle testování.
   – Zvyšování výkonnosti a vytrvalosti (postupné zvyšování zatížení na stacionárním kole, silově koordinační cvičení, aj.).
   – Návrat k denním aktivitám.
   – Edukace (autoterapie, pokračování ve cvičení – sekundární prevence, možnost
   pokračování v terapii v následující fázi).
4. Fáze plné zátěže (od 8. týdne)
   Není součástí léčebné rehabilitace, je ale žádoucí přítomnost fyzioterapeuta.
   – Zvyšování náročnosti stabilizace DKK dle sportovních anebo profesních potřeb na maximum.
   – Edukace – terciální prevence (omezení přetížení, vhodná kompenzace sportovní aktivity).
   – Vstupní vyšetření navazuje na výstupní fyzioterapeutickou dokumentaci předchozí terapie.
   – Při hodnocení jsou použity standardní diagnostické postupy, měření a testy DNS.
   – Terapie se řídí klinickým obrazem, výsledky kinezioterapeutického vyšetření a výsledky jiných zúčastněných odborných členů multidisciplinárního týmu, zohledňuje aktuální stav a potřeby klienta.

Kontrolní a výstupní fyzioterapeutické vyšetření

Kontrolní fyzioterapeutické vyšetření je prováděno v pravidelných intervalech. Zachycuje přechod jednotlivých fází léčebné rehabilitace – otok, bolest, rozsah pohybu, svalovou sílu, dále také změnu terapie – doplnění dalších potřebných testů. Výstupní vyšetření pak komplexně zhodnotí stav pacienta při ukončení terapie a srovná zjištěné skutečnosti se stavem na počátku terapie.