DJK

Osový orgán

Vstupní fyzioterapeutické vyšetření se stanovením cílů

Kritéria vyšetření

  • Vstupní vyšetření pacienta je zahájeno v prvním sezení.
  • Je vedena dokumentace o průběhu a změnách terapie.
  • Vyšetření obsahují parametry, které umožňují předpovídat výsledek léčby či monitorovat měnící se stav pacienta.
  • Jednotlivé body vyšetření volíme dle aktuálního stavu pacienta a průběhu fyzioterapie.
  • Fyzioterapeut komunikuje s ostatními členy multidisciplinárního týmu.
  • Fyzioterapeut při vyšetření, stejně jako při vlastní terapii respektuje limitace a kontraindikace dané stavem pacienta, případně stanovené lékařem.

 

Anamnéza

  • Nynější onemocnění (NO) – zahrnuje první příznak onemocnění včetně okolností jeho vzniku, genezi symptomů a specifikaci bolesti (charakter, intenzita, lokalizace, iradiace, rychlost vzniku, vztah k pohybu či poloze a další subjektivní příznaky).
  • Osobní anamnéza (OA) – zahrnuje veškeré informace o úrazech, onemocněních a operacích pacienta. Např.: úrazy páteře, závažná orgánová onemocnění, endokrinologická onemocnění štítné žlázy a příštítných tělísek, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění (IM, ICHS), onemocnění dutiny břišní s možnými projevy viscerovertebrálního dráždění, onemocnění hepatobiliární, renální, nádorová onemocnění, operace – včetně charakteru úrazu, typech fraktur, hojení jizev, délky imobilizace a dále také informace o komplikacích při porodu a o psychomotorickém vývoji.
  • Rodinná anamnéza (RA) – zahrnuje veškerá onemocnění vyskytující se v rodině – dědičné, degenerativní, nádorové, přenosné, psychické, metabolické, revmatické onemocnění.
  • Farmakologická anamnéza (FA) – zahrnuje veškeré chronicky užívané léky, zejména analgetika, nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, anxiolytika a antidepresiva.
  • Alergická anamnéza (AA) – zahrnuje veškeré alergie, včetně specifikace projevů u astma bronchiale a kožních alergií.
  • Epidemiologická anamnéza (EA) – zahrnuje informace zejména s ohledem na poštípání hmyzem a možné projevy lymské boreliózy.
  • Gynekologická anamnéza (GA) – zahrnuje informace o menarché, průběhu menstruace, menopauze, antikoncepci, hormonálně substituční terapii, těhotenství, porodech, aj.
  • Sociální a pracovní anamnéza (SPA) – zahrnuje důležité informace o současném i předchozím povolání pacienta – pracovní charakteristika (především ergonomické podmínky), trvání práce, směnný provoz, polohy a stereotypní pohyby, dále zahrnuje informace o sociálních poměrech pacienta – rodinné vztahy, kde a s kým bydlí (rodinný dům, byt, výtah, bezbariérový přístup, aj.).
  • Sportovní anamnéza (SA) – zahrnuje informace týkající se sportu, který pacient aktivně vykonává – začátek, frekvence, úroveň, regenerace a prevence, zátěžové testy, doplňkové sporty, aj.
  • Předchozí léčba (PL) – zahrnuje údaje týkající se předchozího léčení, především léčebné rehabilitace.

 

Kineziologický rozbor

Hodnotí postiženou oblast a dopad daného stavu na posturu jedince (sed, stoj, chůze).

 

Antropometrie

Hodnotí délky a obvody DKK (stranová asymetrie).

 

Vyšetření hybnosti

Hodnotí omezení hybnosti funkčních segmentů – hybnost pasivní, aktivní a proti odporu.

 

Vyšetření MT (včetně jizev) + JP

Hodnotí měkké tkáně v postižené oblasti, ale i ve vzdálenějších místech dle zřetězení funkčních poruch pohybového systému.

 

Orientační neurologické vyšetření

– Hodnotí přítomnost neurologických komplikací.
– Diagnostika radikulární symptomatiky (vyšetření napínacích manévrů, reflexů, čití, apod.).

 

DNS testy (dle zvážení, u 21221 vždy)

  • hodnotí sagitální stabilizaci trupu (SST),
  • diferenciaci pohybu končetin (opora, centrální nastavení kloubu, svalový tah),
  • případně korové funkce.

 

Analýza výsledků vyšetření a stanovení cílů terapie

Na podkladě kineziologického rozboru fyzioterapeut zváží pacientovy potřeby v rámci jeho sociálního kontextu a sestaví krátkodobý a dlouhodobý léčebně rehabilitační plán.

 

Stanovené cíle

  • redukce bolesti,
  • upravení pohybové funkce dle individuálních možností,
  • optimalizace napětí a reaktibility svalů,
  • zlepšení koordinace, posturální jistoty v náročných situacích a výkonnosti,
  • navrácení k požadované (optimální) kvalitě života – původnímu zatížení (sportovnímu, pracovnímu).

 

Terapie dle stádia a závažnosti onemocnění

Rozdělení do jednotlivých fází je jen orientační. Přístup je závislý na individuálním stavu pacienta a převládajících symptomech.

  1. Akutní fáze (0. – 3. týden)
    V tomto stadiu převládá bolest a omezení pohybu (antalgické držení).
    Terapie: Tato fáze se zaměřuje především na zmírnění bolesti (NEdráždit, respektovat antalgické držení).
    – Fyzikální terapie – dle převládajících symptomů (hlavně bolest) do jejich vymizení, anebo změny.
    – MT a JP – pozorování funkčních změn měkkých tkání včetně jizev postižené oblasti a jiné oblasti dle zřetězení funkčních poruch pohybového systému (FPPS).
    – Edukace – režimová opatření (zmírnění až odstranění dráždění).
    – DNS – dle testů se zaměřením na:
    – SST (3. – 4. měsíc na Z/B) – zlepšení aferentace z klíčových oblastí nastavením segmentů do centrovaného postavení (Thp, hrudník, ramenní pletence, DKK – dle testování).
  2. Subakutní fáze (3. – 6. týden nebo do odložení fixace)
    V tomto stádiu pokračujeme v terapii z předchozí fáze (FT, MT a JP) samozřejmě dle stavu pacienta. Vymizení, případné změny příznaků zaznamenáme v kontrolním vyšetření a ukončíme (nebo změníme) tyto spíše pasivní procedury a doplníme vyšetření, které bylo pro bolest limitováno (+ testy DNS).
    – Postupně přecházíme k aktivnímu přístupu pacienta k terapii. Na základě kineziologického rozboru se stanoví cílená pohybová terapie s důrazem na jednoduchost a autoterapii (analytické cvičení, McKenzie, cvičení dle L. Mojžíšové, autoPIR, AGR, aj.).
    – DNS – pokračování v terapii SST
    – zaměření na diferenciaci pohybu (zapojení DK/HK – ramenní/pánevní pletence do opory; zapojení DK/HK do fázické funkce; poloha – leh na Z/B, na boku, na čtyřech, aj.).
    – Edukace – ošetření jizev, autoterapie MT (PIR, AGR) a kinezioterapie.
  3. Fáze intenzivní fyzioterapie (6. – 8. týden)
    Podle vyšetření pokračujeme v terapii z předchozí fáze FT, MT a JP).
    – DNS – pokračování v terapii s postupným zatěžováním v posturálně náročnějších situacích (sed, klek, labilní plochy, odpory, aj.) se zaměřením na SST a insuficience dle testování.
    – Zvyšování výkonnosti a vytrvalosti (silově koordinační cvičení).
    – Návrat k denním aktivitám.
    – Edukace (autoterapie, pokračování ve cvičení – sekundární prevence, možnost pokračování v terapii v následující fázi).
  4. Fáze plné zátěže (od 8. týdne)
    Není součástí léčebné rehabilitace, je ale žádoucí přítomnost fyzioterapeuta.
    – Zvyšování náročnosti se zaměřením na SST dle sportovních anebo profesních potřeb na maximum.
    – Edukace – terciální prevence (omezení přetížení, vhodná kompenzace sportovní aktivity).
    – Vstupní vyšetření navazuje na výstupní fyzioterapeutickou dokumentaci předchozí terapie.
    – Při hodnocení jsou použity standardní diagnostické postupy, měření a testy DNS.
    – Terapie se řídí klinickým obrazem, výsledky kinezioterapeutického vyšetření a výsledky jiných zúčastněných odborných členů multidisciplinárního týmu, zohledňuje aktuální stav a potřeby klienta.

 

Kontrolní a výstupní fyzioterapeutické vyšetření

Kontrolní fyzioterapeutické vyšetření je prováděno v pravidelných intervalech (mimo záznamů zachycujících aktuální změny pacientova stavu) – přechod jednotlivých fází. Výstupní vyšetření pak komplexně zhodnotí stav pacienta při ukončení terapie a srovná zjištěné skutečnosti se stavem na počátku terapie.